Z historie hejnické knihovny.

Knihovnictví v Hejnicích má velmi dlouhou tradici. Již v roce 1897 byla zřízena Svazem Němců v Čechách německá obecní knihovna, která měla přibližně 2000 svazků. V roce 1921 měla údajně již 3800 knih. Kromě toho byla v Hejnicích ještě podstatně skromnější německá dělnická knihovna, která sídlila v domě č. 73 – hostinci U Majerů, později hotel U slunce, dnes již zbouraném objektu naproti službám. Za první republiky, přesně v letech 1923 – 1938 byla v provozu také malá česká veřejná knihovna pro českou národnostní menšinu z Hejnic, Bílého Potoka, Lázní Libverda, Lužce i Pekla. Byla pořízena většinou z darů a její složení tomu odpovídalo. Čítala ne více než 220 svazků většinou odložených knih malé literární hodnoty, i když se našlo i několik hodnotných výtisků našich předních spisovatelů. Knihovna byla umístěna v jedné z místností školního kabinetu v klášteře. Půjčovalo se jednou týdně – v neděli dopoledne, v zimě, v létě v nevytopené místnosti a zájem u čtenářů byl veliký.  

         Po druhé světové válce, již roku 1945, kdy od června probíhalo osidlování pohraničí českými obyvateli, se začal rozvíjet i kulturní život. Na podzim vznikla místní osvětová rada, jejímž předsedou byl nový ředitel měšťanské školy, pan Václav Jirásek. Jeho zásluhou se ustavila i knihovní rada, která zahájila práci na otevření místní veřejné knihovny. Umístěna byla v domě č.p. 297 – dnešní Hotel Zvon – a k otevření došlo koncem října 1946. Základ tvořilo 1500 knih, darovaných hejnické knihovně Sokolem Královské Vinohrady. Zbytek do přibližně 2000 svazků byly dary obyvatel a údajně i vybraný zachráněný pozůstatek původní české knihovny z kláštera. Prvním knihovníkem se stal pan Jaromír Sládek, který nastoupil 1. října 1946 jako odborný učitel do měšťanské školy a v roce 1949 i kronikář města Hejnice. Od 10. listopadu 1946 se začalo v sále v 1. patře budovy veřejné knihovny hrát loutkové divadlo a od té doby se hrálo pravidelně každou neděli odpoledne až do poloviny roku 1949, kdy se celé poschodí přestavovat pro založení jeslí. V září roku 1947 se začalo přízemí budovy připravovat pro mateřskou školku a knihovna se z objektu přemístila do domu čp. 97, dnes řeznictví U Prošků. Pro dostatek prostoru vznikla i čítárna, která umožnila pořádání čtenářských besed a výstav včetně prodeje knih, hlavně o vánocích a o prázdninách. Počet knih se přiblížil 2500 svazkům a to hlavně nákupem nových knih a částečně i darům od občanů a výměnou knih s okresní knihovnou ve Frýdlantu. Knihy si půjčilo 296 čtenářů, to bylo 15 % z celkového počtu obyvatel města a zhruba polovinu tvořily děti a mládež. Knihovna získala dvakrát první cenu v okresní soutěži o nejlepší knihovnu a čestným uznáním byl vyhodnocen i knihovník pan Sládek. Od roku 1951 byla knihovnicí učitelka národní školy paní Gahutová, po pěti letech knihovnu převzal úředník pan František Krpata. To už měla v roce 1958 ke 3000 svazků a 578 výpůjček. V té době se mimo běžných výstav a prodeje knih organizovaly v Kavárně Ořešník čtenářské besedy o nových knihách, doplněné hudebním vystoupením a recitací v provedení hejnické hudební skupiny pod vedení MUDr. Karla Jandy. 

         V letech 1959 až 1972 vedl již přejmenovanou Lidovou knihovnu učitel základní školy pan František Jaček, kterému do roku 1969 vypomáhal pan Jaroslav Heinzl, hlavně s výpůjčkami knih pro spoluobčany německé národnosti. V knihovně bylo evidováno 3669 svazků a 175 čtenářů, do 15-ti let z toho bylo 92 čtenářů. V té době se v čítárně pořádaly i jazykové kurzy německého jazyka a pod vedením mladých učitelek zdejší školy i kurzy lidových tanců.

 Od září 1972 se knihovnicí stala Taťána Janouchová, provdaná Hromádková. V roce 1975 měla knihovna již 8103 svazků a v roce 1979 pak 10 584 knih a 379 čtenářů. V roce 1984 nastoupila jako knihovnice paní Jana Heinzlová, která se současně stala po onemocnělém panu Mojmíru Mlejnkovi i městskou kronikářkou. Knih bylo již 12 tisíc svazků a počet čtenářů průměrně 400. Počet knih v té době narůstal, v roce 1987 to bylo 13573 svazků, o rok později 13912 svazků a počet čtenářů se zvýšil na 600. V následujícím roce 1989 nastal všeobecný pokles výpůjček a počet čtenářů se nížil na 435. Bylo také provedeno vytřídění knih na 11416 svazků. Počet čtenářů nadále klesal i v roce 1990, kdy bylo evidováno 397 trvalých klientů, z toho 168 dětí. 

         Začátkem roku 1995 odešla z knihovny paní Heinzlová, v srpnu se pak knihovna přestěhovala do vhodnějších prostor v uvolněné části budovy II. Mateřské školy v Nádražní ulici, kde je dodnes. Jako nová knihovnice přišla učitelka základní školy, paní Melicharová. V tomto roce byl čtenářský pokles největší, pouhých 140 dospělých a 100 dětí. Dobrou propagační činností nové knihovnice počet čtenářů postupně stoupal – v roce 1996 to bylo 213 dospělých a 91 dětí, zakoupilo se 283 nových knih. Rok 1997 navštívilo knihovnu 320 dospělých a 98 dětí, kteří si vypůjčili celkem 1276 knih, z toho 130 nově zakoupených. MěÚ v tomto roce získal do knihovny jeden počítač, který sloužil jak knihovnici, tak čtenářům. Po odchodu paní Melicharové v červnu 1998 převzala knihovnu paní Martina Vondráčová. MěÚ v roce 2000 uzavřel se Státní vědeckou knihovnou v Liberci smlouvu o nákupu nových knih a vybavil knihovnu novým počítačem.

         Koncem října 2001 byla zavedena v knihovně veřejná internetová stanice. K disposici byly dva počítače s přístupem na internet. S příchodem nové knihovnice paní Marie Mrňávkové v roce 2005, se zkvalitnila hlavně činnost s dětmi a mládeží a prodloužila se i doba přístupu na internet. Po nástupu paní Kamily Šťastné v říjnu 2005 přibyl do knihovny další počítač pro využití internetu. Nyní pracuje v knihovně od 1. srpna 2006 paní Prokešová. K dispozici jsou tři počítače s přístupem na internet pro veřejnost.  V roce 2010 bylo zavedeno půjčování přes automatizovaný systém Clavius. 

         V roce 2019 byla knihovna přestěhovaná do Domu pro seniory a to z důvodu demolice stávající budovy a výstavby nové mateřské školy. V době pandemických omezení byly knihy půjčovány přes výdejní okénko. V listopadu v roce 2021 proběhlo opět stěhování do zrekonstruované budovy bývalé MŠ Zvoneček, která se nachází vedle nové mateřské školy.

Zpracovala Kristína Sokolová, Eva Prokešová

Stav knihovního fondu a výpůjček k 31.12. 2021: